Cykloturistika patří poslední roky k nejoblíbenějším formám trávení dovolené. Člověk je tvor líný avšak zvědavý – rád by se co nejméně namáhal a zároveň toho poznal co nejvíce. Kolo je tak naprosto ideální prostředek. Nejoblíbenější jsou ty regiony, kde nejsou vůbec žádné kopce – tedy minimálně po trase, po které se cyklista pohybuje. I proto ve střední Evropě k nejoblíbenějším cyklotrasám patří slavná Donauradweg, vedoucí podél Dunaje z Pasova do Vídně. I v Čechách máme regiony vyhledávané cykloturisty. Tím asi nejznámějším je Třeboňsko. Třeboň vždy byla lázeňským městem, dnes však nejvíce patří cyklistům. Po okolí jsou stovky kilometrů cyklotras vedených především po silnicích s nízkým provozem či lesních cestách. Oblíbené cyklostezky sahají do všech stran, naším směrem však nejdále pouze ke Kardašově Řečici či Veselí nad Lužnicí.

Cyklostezky dále prostě nepokračují. Velké naděje jsou poslední roky dávány do cyklostezky “Lužnice”. Projekt, realizováný nadací Jihočeské Cyklostezky, sdružující zástupce měst našeho kraje. Cyklostezka Lužnice dnes začíná na hranicích s Rakouskem v Českých Velenicích a pokračuje krajinou Třeboňska až k Veselí nad Lužnicí. V tomto regionu je cyklotras tolik, že jedna navíc se zde vytratí.

Cyklisté přesto mohou pokračovat do Soběslavi například mezi kamiony po silnici první třídy, po hlučných obslužných trasách dálnice D3 přes Řípec a dále k rybníku Nadýmači, či jet po značených cyklotrasách přes Blata. První dvě varianty cyklisty asi příliš nezaujmou, třetí je naopak moc dlouhá na to, že Soběslav je z Veselí jen pár kilometrů. Trasa by měla být vedena co nejpříměji, po cestách bez provozu automobilů. Zajímavá by byla myšlenka cyklostezky s kvalitním asfaltovým povrchem, kterou by mohli využívat nejenom cyklisté, ale také bruslaři. In-line brusle jsou dnes velkým hitem. V jihočeském kraji v posledních letech vznikly oblíbené trasy na Lipensku či v Českých Budějovicích ve Stromovce nebo trasa České Budějovice – Hluboká – Purkarec. Jednou by k nim mohla přibýt i trasa Soběslav – Veselí nad Lužnicí, která by vedla krajinou řeky Lužnice. Cyklostezka s kvalitním povrchem by mohla být využívána jak cyklisty, tak bruslaři.

Kolem trasy by mohly vzniknout nové sezónní či celoroční pracovní příležitosti v pohostinství. Cyklostezka, která má přilákat turisty či místní, musí mít u trasy restauraci. Kvalita restauračních zařízení, kempů a turistických cílů je hodnocena certifikátem kvality “Cyklisté vítáni”. Získat certifikát není pro takovou restauraci jednoduché. Asi i proto v okolí žádnou takovou restauraci nemáme. Podle mne je to velká chyba, náš region má v této oblasti určitě velký potenciál.

Cyklostezka by měla končit na našem náměstí, které v té době už bude po rekonstrukci. Nemůže být přeci větší odměna, něž navštívit po namáhavé cestě restauraci či cukrárnu.

Jedna z konkurenčních stran ve volbách do zastupitelstva má jako jeden z bodů: “Připravit rozšíření sítě cyklostezek a cyklotras v okolí města”. Připravit je málo. Na přípravu už bylo spoustu času. Soběslav by měla mít v současné době vypracován cyklogenerel, tedy dokument zabývající se problematikou cyklistických tras. Co dokument obsahuje těžko odhadovat, na internetu nic není a ani věštecká koule více neprozradila. Důležitá teď už není příprava, ale samotná realizace. Soběslav by měla být napojena na hlavní cyklistické trasy ve Veselí nad Lužnicí. Pokud by vznikla cesta s kvalitním asfaltem (EU by jistě ráda přispěla nějakým tím eurem ještě než se vyčerpají dotační programy) spousta lidí by si řekla, proč jet z Veselí směrem Třeboň, když Soběslav je odsud jen pár kilometrů a mají tam tu novou krásnou cyklostezku…