SOBĚSLAV — V Soběslavi se znovu rozhořel spor kolem radničního zpravodaje Soběslavská hláska. Je v něm prostor pro různé názory a různé subjekty nebo jde jen o jednosměrný tok informací z radnice? Poté, co i na zastupitelstvu zaznívala kritika, že některé příspěvky se do Hlásky nedostanou, dávala určitou naději obměna redakční rady z loňského června. Jenže letos v únoru dvě nově nominované členky z redakční rady odstoupily. Martina Plátová a Markéta Lotterová nezávisle na sobě došly k závěru, že nemají šanci něco změnit.

„Redakční rada se rozšířila na šest lidí a rada města přijala usnesení, že nová redakční rada má navrhnout změny Hlásky, a že radní očekávají aktivní přístup. Tak jsme se do toho pustili,“ popsala Martina Plátová, která bohemistiku a publicistiku vystudovala, tudíž ji to zajímalo. Ale chuť do práce měla i Markéta Lotterová, která pracuje v administrativě. „Nebyly jsme s Hláskou spokojené a byl to i pocit lidí kolem nás,“ shodly se na své vstupní motivaci.

Martina Plátová udělala analýzu posledního ročníku Hlásky a vypracovala návrhy, jak dál. „Chtěla jsem, aby vznikl tematický plán, aktivně se tvořil obsah ve spolupráci redakční rady a redaktora. Navrhovala jsem, aby se využívaly nové žánry, zpřehlednila se struktura zpravodaje, zlepšila grafika, aby se vytvořily rubriky a také aby se zapojila veřejnost. Zkrátka aby lidé věděli, že jejich hlas je slyšet. Materiál jsem předložila všem členům redakční rady na mimořádném neformálním jednání, kde každý mohl říct své,“ popsala.

Z její analýzy vyplynulo, že redaktorka Hlásky, což je nyní zaměstnankyně školského odboru radnice Marie Lustová, pouze shromažďuje došlé příspěvky. Sama žádné netvoří. Neexistuje také tematický plán, zkrátka co se sejde, to se do Hlásky dá. Pokud ovšem materiál vyhoví kritériím. A ta nebyla členkám příliš jasná. S některými došlými texty už pracovnice úřadu přišla na redakční radu s tím, že jsou kontroverzní. „Podle našeho názoru až tak kontroverzní nebyly, jen jejich autoři viděli některé věci kriticky,“ říká Markéta Lotterová.

„V lednu jsme dali vědět, že jsme připraveni předstoupit s návrhem před radu města. Dozvěděli jsme se, že nám rada sdělí termín, až se to bude hodit. Jenže se nedělo nic. Do rady města nás nepozvali a pak jsme se dozvěděli, že rada na návrh starosty zadala zpracování vlastní studie zpravodaje panu Vaverovi z Chlebova, který má zkušenost s vydáváním Autofóra,“ pokračuje Martina Plátová. A Markéta Lotterová připojuje: „Přišlo nám nefér, že nám radní neumožnili prezentovat naši studii a místo toho si vyžádali jinou. Nemusíme mít stejnou představu, ale diskuse o našem materiálu ani nenastala a pan tajemník Bryll nám řekl, že teď, kdy Hlásku provizorně má na starosti paní Lustová, tak se žádné změny dělat nebudou.“ „Napřed jsme vyzváni, abychom byli aktivní, a pak náš návrh leží v šuplíku,“ diví se Martina Plátová.

Obě dnes už bývalé členky redakční rady nakonec došly k závěru, že se jen pro veřejnost budí zdání, jak o obsahu zpravodaje rozhoduje redakční rada. „Redakční rada je prezentována jako orgán, který rozhoduje o obsahu i vzhledu zpravodaje města, ale činnost redakční rady se řídí zásadami pro vydávání Hlásky a podle nich je redakční rada jen poradním orgánem redaktora. Takže redaktor názory redakční rady nemusí brát v úvahu, a to se také dělo. Hlasovali jsme třeba, zda takzvané kontroverzní materiály zařadit, a i když to při hlasování prošlo, tak se pak v Hlásce stejně neobjevily,“ shodly se.

Na konci února se rozhodly z redakční rady odstoupit. Došly k tomu nezávisle na sobě. Teprve po odeslání rezignačního dopisu se to jedna o druhé dozvěděly. Markéta Lotterová říká: „Dospěla jsem k tomu, že energie a čas, které věnuji Hlásce, jsou vynaložené zbytečně. Přestože nás paní Lustová ujišťovala, že jsme přínosem a inspirací, žádná změna se nedostavovala. Využila jsem všechny možnosti, ale bez výsledku. Šla jsem do toho, že budu nějak užitečná, ale ten pocit jsem neměla. Lidé z okolí se mě ptali, proč v Hlásce něco je nebo není a já jsem to nemohla nijak ovlivnit, ačkoliv jsem byla napsaná v tiráži.“ já mám pocit, že na nás byla házena odpovědnost před veřejností, ale fakticky jsme žádnou neměly,“ konstatovala její kolegyně. „Jen chci dodat — klobouk dolů před paní Lustovou, dělá Hlásku ke své práci na odboru školství, na hranici vytížení, ale ani ona za tu situaci nenese odpovědnost,“ uzavřela Markéta Lotterová.

Starosta Soběslavi Jindřich Bláha tvrdí, že členky redakční rady jen nebyly dost trpělivé: „My jsme jejich návrh dali na program jednání minulý týden, ale jeho autorky mezitím z redakční rady odstoupily. Chtěli jsme je pozvat a diskutovat o tom, ale teď už to bylo bezpředmětné.“ V redakční radě tak zůstávají David Kozel, Lucie Michalčiková, Ivana Šimková a Michaela Pimperová. Starosta řekl, že redakční rada se doplňovat už nebude a koncepce Hlásky se bude měnit průběžně.

I v Soběslavi ale změny bezpochyby přijdou. Nařizuje je totiž zákon. Některé obce však jen ztuha reagují na novelu tiskového zákona z roku 2013, která mimo jiné ukládá vydavateli povinnost poskytovat objektivní a vyvážené informace o obci, zavádí povinnost poskytnout prostor pro uveřejnění názorů všech členů zastupitelstva a dává zastupitelům možnost domoci se vydání doplňující informace.

Libuše Kolářová

Tento článek vyšel v týdeníku Táborsko 13. Dubna 2016