Podle titulku by se mohlo zdát, že půjde o volby, ale tentokrát se podíváme kousek vedle, tedy na odpadky. Pokud otevřete po týdnu popelnici, většinou neuvidíte na dno. A to by mohl být v budoucnu problém. Naštěstí se všechno dá řešit, chce to jen trochu snahy od občanů, ale i od města a státu.
Nejlepší odpad je ten, který nevznikne
Nejlepší variantou je odpady nevytvářet. Říká se tomu “Zero Waste” nebo hezky česky “bez obalu”. Už dnes existují obchody, ve kterých si nakoupíte potraviny nebo drogerii do vlastních nebo recyklovatelných obalů. Pokud vám tento způsob přijde hodně nekonvenční a možná i trochu zvláštní, můžete takhle zkusit nakoupit i v Soběslavi. Přinesete si svojí sklenici, natočíte mléko z automatu a ušetříte jednu krabici nebo plastovou láhev. Navíc podpoříte místního zemědělce.
Další možností je “Re-use” neboli “opětovné využití”. Máte oblečení nebo jinou věc, kterou už nepoužijete? Můžete je darovat. Třeba v Obchodě dobré vůle naproti Národu.
Když už nějaké ty odpadky vyprodukujeme, můžeme většinu zrecyklovat. Teď už jen najít to nejbližší místo, kam dojdeme roztřídit naše odpady. Jenže třídění je třeba podporovat, nejenom výchovou na školách, ale i ze strany města. A město by to ani nemuselo stát moc peněz, protože z dotací je možné financovat například modernizaci sběrného dvora nebo nové kompostéry. Biologicky rozložitelný komunální odpad totiž tvoří velkou část objemu odpadu. Do takového hnědého kontejneru na bioodpad můžete ukládat nejen zbytky jídla, ale i papírové kapesníky, pytlíky od čaje nebo zeminu z květináčů.
Kam s tím odpadem?
A co s tím zbytkem, směsným komunálním odpadem? V roce 2024 by u nás měl začít platit zákaz jeho skládkování. Už dnes jsou země, které směsným komunální odpad prakticky neskládkují (Nizozemí, Švýcarsko nebo Belgie). Část dokážou efektivněji roztřídit, část zlikvidují spalovny v modernější verzi neboli “zařízení na energetické využití odpadu”. Dnes je spalovna složité technické zařízení s řízeným spalovacím procesem a kontrolou emisí. Sníží objem odpadu až na desetinu, ale při tom vyprodukuje nejen teplo, ale i elektřinu. Jenže tady se trochu střetávají ekonomické zájmy s ekologickými. I ve směsném komunálním odpadu se totiž nacházejí další využitelné složky. Obsahuje přibližně třetinu bioodpadu a třetinu recyklovatelných materiálů. Pokud se vhodně roztřídí, dá se jeho objem i váha výrazně snížit. A to se majitelům spaloven zrovna moc nehodí, protože potřebují vyrábět a prodávat energie. Navíc se tříděním snižuje výhřevnost takového odpadu.
Rok 2024 se blíží a do té doby by bylo vhodné zavést v odpadovém hospodářství takové podmínky, aby naše popelnice nemusely přetékat. Zatím je naše svobodná volba, co a kam hodíme.
Víte, že: Vhozením plastu do žlutého kontejneru to nekončí, ale naopak začíná? Plasty se odvezou na dotřiďovací linku, kde se rozdělují podle barev a materiálů. Láhve se rozdrtí na “vločky”, které se musí vyprat a oddělit nečistoty (zbytky nápojů, etikety a víčka). Poté se drť usuší a je připravena na výrobu koberců, spacáků nebo nových lahví.
Článek je součástí Pirátských listů Soběslav podzim 2018