Naše město zasáhly v roce 2002 a 2006 povodně. Od té doby Povodí Vltavy vybudovalo povodňové hráze a zdálo by se, že problém je vyřešen.  Chci zde upozornit na nový problém, o kterém se obecně nemluví, který naopak vznikl vybudováním hrází.

Většina Soběslavi se nachází ve velice mírném svahu. Během deště je tedy problém odvést z města vodu. Nedá se odvést jinam než do řeky, ta leží ve městě nejníže. Protože ale máme protipovodňové hráze, může voda z města odtéci pouze kanalizací a zde nastává problém. V Soběslavi nemáme až na výjimky dělenou kanalizaci. Dokonce ani při tak rozsáhlé akci, jakou je rekonstrukce náměstí, se na dělenou kanalizaci nemyslelo a kanalizace pod náměstím nebyla zrekonstruována. V případě přívalového deště se tedy stane to, že se vyplaví z kanalizace splašková voda, pokud podzemní potrubí nedokáže vodu odvést nebo přečerpací stanice u Hvížďalky ji nedokáže odčerpat. Pro takový případ jsou na kanalizaci instalovány klapky, které vypustí splaškovou vodu do řeky, pouze ale za předpokladu, že to jde.

Naštěstí od doby vybudování protipovodňových hrází město nepostihl silný přívalový déšť. Výjimkou je rok 2013, kdy při středně silném dešti došlo k přeplnění kanalizace díky poruše čerpací stanice.

Co tedy s tím? Budeme čekat na déšť a budeme se modlit v kostele, který je pouze pár metrů nad vodou, aby déšť nebyl příliš silný nebo něco podnikneme? Obojí je možné. Já bych byl ale spíše pro to, aby se na vodu myslelo už při plánování rozvoje města. Kromě plánů na zastavění nových ploch musíme také řešit co s vodou, která na tyto plochy spadne a nevsákne se do země. Při každé rekonstrukci je také potřebné na vodu myslet, nelze problém shodit ze stolu tak, jako to udělal na zasedání zastupitelstva pan starosta, že nemá cenu pod náměstím budovat dělenou kanalizaci, když jinde ve městě také není. S tím nelze souhlasit. Řešením je zodpovědné plánování rozvoje města. Nebo až v jiných částech města kanalizaci vybudujeme, tak náměstí opět rozkopeme?