V srpnu se u Soběslavi na několika místech Svákova objevila netradiční až vtipná cedulka. Těch několik míst je podél cesty spojující Ajva kemp s kaplí Panny Marie Bolestné a dále pokračující na Nedvědice. Jde v podstatě o hlavní cestu skrz les Svákov, po které kromě lesáků jezdí i hodně těch, co jim zákaz vjezdu příliš neříká.
Nyní ale k historii této cesty. Cesta od Nedvědic ke kapli tu byla od pradávna. Dále cesta pokračovala podél hradiště k lesnímu altánku, kde postupně přecházela v úzkou cestičku. Před léty ale kohosi napadlo, že by bylo dobré, postavit cestu údolím potůčku, pramenícího u kaple a tekoucího dolů do údolí řeky Lužnice. Jenže údolí bylo velmi úzké, místa tam bylo tak akorát na potůček. Je to potůček, kterým proteče pár litrů vody za minutu. Za dešťů však přiteče spousta další vody cestou z Nedvědic a zpole na kopci, kde je obvykle vysázena kukuřice. Cesta tedy byla vyřešena tak, že došlo k rozšíření údolí, zaříznutí bočních svahů a posunutím potůčku na okraj údolí, kde se z klikatícího potůčku stal příkop podél cesty. Nová cesta byla pohodlnější, dalo se po ní jet i na kole. V červnu 2013 ale přišel lokální prudký přívalový déšť, který mimo jiné způsobil zaplavení cesty ze Soběslavi na Nedvědice, což málem stálo život dva lidi. Potůček na Svákově se ale neměl kam rozlévat. Vlastně měl – na novou cestu, a tak si z ní udělal své řečiště. Cesta byla z velké části odplavena, příkopy zaneseny, prudké svahy u cesty se sesunuly. Materiál z cesty dodnes najdete na louce za Ajvakempem.
Před pár týdny jsme se ale dočkali opravy, placené penězi Evropské Unie v rámci dotačního programu rozvoje venkova ČR. Příkopy byly vyčištěny a cesta dostala nový štěrkopískový povrch. Svahy podél cesty byly upraveny, bylo odvezeno několik nákladních vozů hlíny, aby nebyly svahy tak prudké. To, že nad svahem vede cesta, vůbec nikomu nevadilo. Dělníci na dotaz, zda bude cesta nad svahem obnovena, odpověděli: “My tady děláme cestu, nás cesta nezajímá.”
Během srpna byla oprava cesty dokončena, a na několika místech přibyla cedulka informující cyklisty, aby nebrzdili smykem. A to i pod kopcem! Mně jako cyklistovi nejde moc do hlavy, jak by šlo do kopce brzdit smykem, když do kopce se přeci nebrzdí. Cesta ale nevydržela dlouho. Poslední srpnový víkend při deštích byl nový povrch místy splaven, a to tak, že cesta nově pokračuje o několik metrů dále do kempu. Svahy, ač byly zkoseny, začaly opět v jednom místě praskat a sesouvat se. Ale nebojte se, hned další den opět naběhli dělníci a začali cestu znovu opravovat. Jak jinak, než že na ní sypali další písek. Je to jak v tom vtipu: Sousede, proč natíráte ten plot vodovkama, to vám při prvním dešti sleze. Ale sousede, kdo by hned myslel na nejhorší.
Tak si říkám, jaký má tohle smysl?
Ono, když se opravuje a staví z cizích peněz, tak to tak nebolí, že?
Neměli by rovnou cyklistům vstup na cestu zakázat?
Neudělat na cestě cyklistickou jednosměrku (směrem do Nedvědic)?
A nebo nedělat raději vůbec nic a ponechat údolí přírodě? Takhle zaprší a zas to bude dole.
Autoři článku: Miloš Bučinský a Martin Kákona
Dovolte mi několik poznámek .
1. Cesta údolím od kaple dolů ke kempu není nová. Je zde minimálně několik desítek let. Stačí zapátrat ve starých mapách.
2. Nevím, jestli autor článku se někdy alespoň pokusil sehnat peníze z fondů EU, ale znamená to poměrně velkou administrativní zátěž, splnění mnoha často protichůdných předpisů a také dost večerů v práci, které jdou strávit příjemnějším způsobem. A to někdy doslova bolí.
3. Jedná se o sypanou lesní cestu, která si musí nějakou dobu tzv. sednout. Pokud v té době na povrchu cesty vznikne rýha, následná vodní eroze může cestu poškodit. To je důvodem umístění jmenovaných cedulek. Přestože někomu připadají „vtipné“, je to myslím lepší řešení než zákaz vjezdu, jednosměrný provoz nebo nějaké záznamové zařízení. Zvláště, když naprostá většina lidí se chová slušně a cestu neničí. Poslední dobou jsme zažili poměrně vydatný déšť. Přesto poškození cesty bylo minimální.
Ještě se nabízí další možnost. Tou je cesta s asfaltovým povrchem, ale ta se do prostředí Svákova nehodí.
Podobná situace je u čerstvě odbagrovaného svahu. Povrch se musí usadit a nejlépe porůst vegetací. V článku zmiňovaná cesta nad svahem je pěšinou vyšlapanou přes paseku. Nevidím problém v tom, použít vedlejší pěšinu mezi stromky, která se na původní napojuje.
4. Do kopce se skutečně brzdí zřídkakdy, ale cedulka pod kopcem byla umístěna z prostého důvodu. Když někdo jede po cestě nahoru, např. k studánce pro vodu, je docela možné, že po stejné cestě pojede zase dolů. A to už se brzdí.
5. Brzděním byla cesta nejvíce poškozena na křižovatce u kaple a hlavně u kempu, kde se napojuje na cestu k mostu. Zde také eroze poškodila část povrchu. Cesta skutečně pokračuje několik metrů do kempu. Není to ani tak způsobeno splaveným materiálem, jako záměrně. Při opravě cesty se na tomto místě točila nákladní auta s materiálem a povrch zde byl opraven prosývkou. Je to patrné z šesté fotografie pod článkem. Jen pro upřesnění – prvních pět fotek pod článkem je po přívalovém dešti v roce 2013.
6. Pokud někdo nerozezná vodovky od lazury na ploty, je dobré se zeptat. Cesta nikdy nebyla opravována pískem, ale prosývkou. Jde o speciální materiál pro povrch cest. Jednotlivé frakce se tak do sebe zapojí a po vyzrání cesty dávají povrchu odolnost.
Pokud by na povrch cesty byl použit skutečně písek, měli bychom po prvním dešti v celém kempu nádhernou písčitou pláž.
S pozdravem „Každý dobrý skutek bude po zásluze potrestán“
Petr Matouš
Správa lesů města Soběslavi
Dobrý den, o tom, že cesta tu byla „odjakživa“ samozřejmě vím. Otázka je co tu vedlo zda stezka pro pěší či koně či eurostezka či dokonce eurodálnice, po které by projel i kombajn. Bohužel pokud něco není podle předpisů z Bruselu tak by neposlali ani euro.
Vyasfaltované cesty do lesa pochopitelně nepatří, stejně tak jako tam nemají vůbec co dělat auta. Jenom přes léto jsem ve Svákově potkal asi 5 aut, především výletníků k rozhledně. Zákaz nezákaz. V zimě tuším cca únor tam bylo asi 7 offroaďáků s pražskými značkami, auta byla zabahněná až po střechu. Stáli zrovna nahoře na parkovišti a zrovna řešili jestli si dají kolečko ještě jednou nebo zda pojedou na další okruh.
Varianta se zaříznutým svahem nebylo nejšťastnější řešení. Potokem při extrémních srážkách mohou protéct i stovky litrů za vteřinu a údolí je onom místě úzké a voda tak vždycky půjde po cestě ať budou opatření jakákoliv. A když už to muselo být podle unie, tak se měla cesta v původním plánu posunout více na druhou stranu, kde terén tolika nestoupá.
Nadpis článku stejně jako ona cedule je potřeba brát s humorem, ale cyklisté oproti přírodě či autům která Svákovem projíždí cestu poškodí opravdu jen minimálně. Peníze mohli určitě být využity efektivněji, třeba na opravu cesty od Bechyňského mostu k Ajva kempu, která je i několik dní po deštích neustále pod vodou.