Co znamená být opozičním zastupitelem v Soběslavi?

My jsme nechtěli být v opozici, chtěli jsme se aktivně podílet na rozvoji města. Já si myslím, že v komunální politice by opozice prostě neměla existovat. Všichni zastupitelé by se přece měli snažit o co nejlepší město. Do toho patří i schopnost dohodnout se s ostatními. V Soběslavi ale opozice bohužel existuje, protože existuje koalice, tedy ti, kteří se dohodli na úkor ostatních. Pro opoziční zastupitele to znamená více práce, protože kromě předkládání vlastních návrhů mají i funkci kontroly. To konkrétně v Soběslavi není lehký úkol. Zatímco například Piráti v Praze mají na magistrátu vlastní kancelář a přístup do informačního systému, v Soběslavi musím vše pracně zjišťovat. Stává se, že úplně banální věc někdy vyřizuji celý den.

Co člověk potřebuje k tomu, aby se mohl do politiky v Soběslavi pustit?

Hroší kůži. Musíte se připravit na částečnou ztrátu soukromí. Pokud budete chtít opravdu něco změnit, budou vás pomlouvat, informace budou překrucovat, budou útočit na vaši rodinu.

Nejlepší zážitek za uplynulé období v zastupitelstvu?

Když prošel náš návrh na zveřejňování podkladů pro zasedání zastupitelstva.

Celé čtyři roky jste bojovali proti rekonstrukci náměstí, co se vám na současném projektu nelíbí?

Vůbec se neví, podle jakého projektu se náměstí vlastně teď rekonstruuje. Projekt se stále mění. Dá se říct, že radnice tápe. Nekoncepčnost v územním rozvoji je jeden z největších problémů Soběslavi. Na náměstí se nevybudovala dělená kanalizace a nejsou vybudovány ani moderní inženýrské sítě. Prostě, nemyslí se na budoucnost. Myslím, že díky nešťastnému řešení dopravy budou lidé náměstí obcházet stejně, jako ho obchází teď. V létě totiž budete muset přejít velkou vydlážděnou plochu bez stínu a v zimě zase dávat pozor, aby vás nepřejelo auto, protože musíte v libovolném směru přejít dvě silnice.

Petice pro vypsání architektonické soutěže se vedení města příliš nezamlouvala. Dokonce jste měli opakovaně problém s policií a celá věc se nakonec dostala až k soudu. Jak to celé dopadlo?

Radnice se o názory občanů nezajímá. Jsou tak zaslepeni, že ani rozhodnutí nejvyššího soudu jejich názor nezmění. Ty soudy mají ten význam, že chci lidem ukázat, že politika se dá dělat i slušně, že není čeho se bát. Zatím se to myslím daří, protože zákon je naštěstí na naší straně.

Na náměstí při rekonstrukci ubyla parkovací místa. Je to ten správný krok?

Nemáme náměstí, máme pouze kruhový objezd s parkováním po jeho obvodu. Kdo by si otevřel kavárnu na kruhovém objezdu?

Velkého úspěchu jste dosáhli v roce 2015, kdy se vám podařilo rozhodit plány radních na zavedení parkovacích automatů. Proč jste nesouhlasili se zavedením parkovného?

To není přesné, nebyli jsme striktně proti regulaci parkování. Hlavně se nám nelíbilo, že by část zisku z parkování měl končit v polské firmě. Pokud mají občané za parkování platit, musí jasně vidět, co se udělá s penězi, které se vyberou. Nesmí to dopadnout jako se psy, kdy platíte za psa a všechno, co za to dostanete, je pár igelitových pytlíků na bobky.

S čím jít do dalšího období?

Nejdůležitější je odvaha začít. My jsme už začali a snad díky tomu dostali odvahu i další. Snad to myslí vážně. Snad nejsou jen béčkem nebo céčkem stávající radnice, jak je tomu v současné koalici. My máme cíl jasný. Zlepšit město. Budeme na tom pracovat, ať už budeme na radnici nebo v nedobrovolné opozici.

Jsem astronom, konstruktér počítačů, odborník na šifrování a občas i dešifrování dat, vynálezce a fyzikální inženýr se zanedbatelnou znalostí fyziky. V pracovním životě jsem zažil mnohé, teď pracuji jako vědecký pracovník v Ústavu jaderné fyziky Akademie věd ČR.

Patřím ke studentům, kteří se účastnili sametové revoluce, a po letech mám pocit, že jsme to nedotáhli, že se někde stala chyba. Tak se to snažím napravit. Od roku 2014 jako zastupitel města Soběslavi, kde se podařilo prosadit několik věcí (například zveřejňování podkladů a zápisů zastupitelstva) a některým katastrofám se podařilo zabránit (například nevýhodná zakázka na parkovací automaty).