Na 7. zasedání ZM se schvaloval rozpočet města pro rok 2020. Podal jsem protinávrh na vyhrazení částky 300 tisíc Kč na tzv. participativní rozpočet (PaRo), tedy na to, aby občané města mohli v rámci této částky sami navrhovat projekty, které považují za přínosné, užitečné, prostě jakkoliv zvelebující veřejný prostor. Následovat mohl obvyklý postup, kdy radnice vypracuje pravidla použití a zajistí jejich propagaci. Návrhy jsou společně s úředníky dopracovány, občané o nich hlasují a vítězné návrhy se realizují. Občané se tak do přípravy rozpočtu aktivně zapojí, vedení města se dozví, co veřejnost trápí, posílí se důvěra ve vedení radnice atd., atd. Přestože šlo vzhledem k rozpočtu o nepatrnou částku, můj návrh nebyl přijat.

Již k březnu roku 2019 zavedlo participativní rozpočet 59 obcí a jejich počet stále stoupá. V Táboře letos vyhradili dva miliony, v Č. Budějovicích a v Písku dokonce pět milionů. I Milevsko se částkou půl milionu připojilo k městům umožňujícím občanům podílet se na rozhodování. Jsem si vědom toho, že přesvědčovat zastupitele až při schvalování rozpočtu je trochu pozdě. Je to ale jedna z mála cest, které zbývají. V Soběslavi stále není zvykem sestavovat rozpočet ve shodě všech zvolených zástupců občanů.

Když nebyl protinávrh schválen, zazněl z publika požadavek, aby oponenti svůj názor vysvětlili. Odpovědi se nikdo nedočkal. Je k zamyšlení, proč se vedení města brání předat i malou část rozhodování o veřejných prostředcích do rukou občanů. Doufejme, že je to jen tím, že principy PaRo dostatečně nezná. To, že tento návrh neprošel, ještě nemusí znamenat, že veřejnost nebude mít možnost dění ve městě ovlivňovat. Prosazování občanských nápadů jen bude složitější. Občan může například oslovit svého zastupitele, ten návrh přednese a  může být schválena rozpočtová změna. Určitou naději dává to, že při hlasování byla skoro prolomena obvyklá hlasovací hegemonie. Proti návrhu bylo jen 12 zastupitelů.