Vážení zastupitelé

Následující text jsem se pokusil přednést jako námět pro Kontrolní výbor na ZM v Soběslavi 16.12.2015. Ne zcela se mi to podařilo, proto ho posílám písemně. Údajně jsem nestihl pětiminutový limit. Dle záznamu jsem ovšem k tomuto bodu mluvil jen 3 minuty 22 sekund. Tento text jsem doplnil i o problematickou reakci pana starosty.

Upozornění na porušení zákona při přípravě programu ZM

Začal jsem se zajímat o komunální politiku v Soběslavi proto, abych jí pomohl k větší transparentnosti. Netušil jsem, na jak velký odpor u Rady města narazím. Navrhl jsem převedení účtů města a městem ovládaných organizací na účty transparentní. To jsou účty, do kterých banka dovoluje veřejnosti nahlížet. Mnohá města to dělají, nic to nestojí.

Návrh byl podán zastupitelem, tedy v souladu se zákonem. Přesto se ze zápisu Rady dovídám: Členové RM se seznámili a projednali návrhy Ing. M. Kákony. Na návrhy Ing. Kákony odpoví tajemník MěÚ Ing. Radek Bryll. Ten napsal: “Rada se jednohlasně shodla, že návrh nebude zařazovat do žádného dalšího jednání Zastupitelstva.” To se pan tajemník spletl. Rada se nemohla jednohlasně shodnout, protože nehlasovala. A to, že “návrh nebude zařazen do žádného dalšího jednání ZM”, si patrně vymyslel.

Aby mé vyjádření bylo objektivní, nechal jsem situaci posoudit právní poradnou. Ta mimo jiné konstatovala: Postup Rady je nezákonný. Odpověď tajemníka postrádá právní relevanci. Údaj, že odpoví tajemník, je pokus o delegaci pravomoci, kterou zákon nepřipouští. Povinností je návrh zastupitele, který byl předložen předem a včas, zařadit do připravovaného programu.

Návrh byl podán znovu, tentokrát byl adresován přímo ZM prostřednictvím podatelny. Očekávali jsme, že se Rada nad svým jednáním alespoň zamyslí. Nezamyslela se. Návrhy nebudou zařazeny na program 6. zasedání ZM. Informaci v této věci podá tajemník MěÚ Ing. Bryll. Tentokrát “drobná” změna. Rada 7:0 rozhodla. Každý z vás radních je proto osobně odpovědný za toto porušení zákona. Pan tajemník ještě připojil zavrženíhodné doporučení, aby zastupitel podával své návrhy až na jednání ZM. To sice možné je, ale jen zcela výjimečně. Krátí to práva občanů účastnit se jednání.

Jednání Rady nedovedu popsat jinak, než slovem komplot nebo spiknutí. Rada města se spikla, opakovaně porušovala zákon s cílem zkrátit práva opozičních zastupitelů a občanů a s cílem potlačit informování občanů o návrzích opozice. Sestavení programu bylo nezákonné. Zasedání ZM proto nebylo svoláno řádně.

Zhruba v tomto místě jsem byl panem starostou zastaven. Chtěl vědět, podle kterého paragrafu usuzuji, že byl porušován zákon a trval na tom.  Nejprve jsem odpověděl, že nejsem právník a právní výklad mě poskytla renomovaná právní kancelář. Pak jsem uvedl první paragraf, který jsem ve vyjádření právní kanceláře uviděl. Zmínil jsem § 82 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích, kde se uvádí, že člen zastupitelstva obce při výkonu své funkce má právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání. Pan starosta řekl, že z toho neplyne povinnost zařadit návrh na pořad jednání. Je podivné vykládat, že zmíněné právo, může RM zcela zneplatnit jakousi obstrukcí. K čemu by bylo právo, které by kdokoliv mohl popřít? Možná jsem jen naletěl na starostovu právní kličku. Měl jsem také zmínit  § 94, kdy zastupitel zasílá své návrhy přímo do programu ZM, tedy obecnímu úřadu.

Skutečnost je taková, že průvodní dopis druhého pokusu byl poslaný a elektronicky podepsaný na podatelnu města. Zněl: “…zasílám návrhy k projednání na nejbližším zasedání ZM….” Ačkoliv paragraf nebyl specifikován, je zřejmé, že návrh byly zaslány obecnímu úřadu k zařazení do programu ZM, tedy podle  § 94. RM se jím zabývala, neboť  Rada obce připravuje návrhy pro jednání zastupitelstva obce. Měla ho tedy připravit, případně doplnit, vyřešit případné nedostatky a zařadit do programu. Nutně se návrhem muselo zabývat ZM a minimálně rozhodnout, že se jím dále zabývat nebude. Protože rozhodnout ZM může jen o bodech v programu, musel být bod do programu zařazen.

Povinností obecního úřadu je takový zastupitelem předložený návrh, pokud byl předložen předem a včas (z hlediska organizace přípravy zastupitelstva), zařadit do připravovaného programu jednání zastupitelstva a zajistit předložení podkladů členům zastupitelstva – tvrdí právní poradna. Díky obstrukcím Rady tedy pochybil i obecní úřad.

Pan starosta také patrně předjímal, že kolem nezařazených bodů vznikne diskuze a pokusil se jí zabránit konstatováním v úvodu zasedání. Tvrdil, že předložené návrhy obsahovaly formální chyby, a proto nebyly zařazeny do programu. V zápisech ani v dopisech tajemníka tomu však nic nenasvědčuje. Tato informace tedy není relevantní. A i kdyby tomu tak bylo, mohla si Rada vyžádat vysvětlení či doplnění. Mohla, pokud by nezařazení návrhů nebyl její cíl. Mohla, pokud bychom nebyli v Soběslavi.

Nechápu proč je takový odpor k zařazení opozičních bodů do programu. RM může na zasedání ZM nedoporučit schválení bodu. ZM může bod neschválit, nebo ho dokonce vyřadit z programu.

Vyzývám proto Radu města: Zásadně přehodnoťte své jednání. Přestaňte s obstrukcemi a myslete raději na zájmy města. Boj, který vedete proti jiným zvoleným zastupitelům, městu rozhodně neprospívá. Hlavně se jen nechlubte v Hlásce dodržováním zákonů a začněte tyto zákony opravdu dodržovat. Slíbili jste to.

Ing. Petr Král
16.12. 2015

Příloha – Odpověď poradny Otevřená společnost, o. p. s.

je k nalezení také zde: http://poradna.otevrenaspolecnost.cz/pravo-na-informace/nezarazeni-bodu-na-jednani-zastupitelstva-3203

Nezařazení bodu na jednání zastupitelstva

Dotaz:

8. 11. 2015 | Počet zhlédnutí: 75 | Počet komentářů: 1

Zpracoval jsem návrh na zavedení transparentních účtů ve městě a ve městem ovládaných organizacích. Návrh podepsaný zastupitelem jsem poslal RM k zařazení do programu. Rada návrh projednala bez závěru a bez hlasování. V zápisu je jen uvedeno, že odpoví tajemník. Ten zastupitelovi odpověděl: „Rada se shodla na skutečnosti, že návrh nebude zařazovat do programu příštího jednání ZM ani do žádného dalšího.“ Je tento postup zákonný?

Odpověď:

Podle § 82 písm. a) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (dále jen „zákon o obcích“), má člen zastupitelstva obce při výkonu své funkce právo předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy na projednání. Zákon přitom nedefinuje, co se projednáním rozumí. Vycházejme však z úzu, dle kterého jsou jednání kolektivních orgánů nositelů veřejné správy rozdělena do jednotlivých „jednacích“ nebo „projednávacích bodů“. Protože je podle § 99 odst. 1 zákona o obcích rada obce v prvé řadě rozhodovací orgán, je na místě, aby o bodě, o němž jednala (radní si vyměnili názory), rozhodla anebo vydala usnesení (hlasování). To vyplývá i z § 101 zákona o obcích, podobně jako další pravidla pro jednání rady obce, vč. pořízení zápisu. Rozhodnutí nebo usnesení a zápis o těchto představuje důležitý prvek právního státu, protože pouze proti nějakým způsobem zaznamenanému právnímu aktu orgánu veřejné moci se lze bránit u příslušného státního orgánu, v tomto případě u Ministerstva vnitra, neboť se uplatní § 124 zákona o obcích. Chráněným právem pak bude subjektivní právo zastupitele obce podle § 82 písm. a) zákona o obcích. Proto se domníváme, že s pravomocí podle § 102 odst. 2 písm. e) zákona o obcích je spojena i povinnost rozhodnout nebo vydat usnesení a takovouto skutečnost uvést v zápisu. Údaj o tom, že na návrh zastupitele „odpoví tajemník“ je naprosto nedostačující, resp. jde o delegaci pravomoci, kterou zákon nepřipouští. Tajemník má na jednání rady obce toliko poradní hlas (§ 110 odst. 5) a rozhodovat o návrzích zastupitelů obce mu nepřísluší (§ 110 odst. 4). Postup rady je nezákonný, odpověď tajemníka postrádá právní relevanci.

Pokud Vaším cílem nebylo předmětný návrh předložit jedině za pomocí rady, doporučujeme využít § 94 odst. 1 zákona o obcích, který pravomoc předložit návrh k projednání dává i zastupiteli obce. Váš zastupitel, který k návrhu připojil svůj podpis, proto může návrh k projednání předložit sám, a to kdykoli před jednáním zastupitelstva a v průběhu jeho zasedání (§ 94 odst. 2 zákona o obcích). Povinností obecního úřadu je takový zastupitelem předložený návrh, pokud byl předložen předem a včas (z hlediska organizace přípravy zastupitelstva) zařadit do připravovaného programu jednání zastupitelstva a zajistit předložení podkladů členům zastupitelstva.

I z tohoto hlediska se tedy zdá, že postup nebyl správný.

Citát z Příručky člena zastupitelstva

http://www.smocr.cz/cz/tiskovy-servis/publikace/vysla-nova-prirucka-pro-clena-zastupitelstva-obce.aspx

14.3.1 Předkládání návrhů
Právo každého zastupitele předkládat své návrhy na projednání zastupitelstvu obce, radě obce a výborům nebo komisím je právem iniciativy. Jím lze ovlivnit rozhodování uvedených orgánů. Návrhy můžete jako zastupitel podávat jak písemně (listinnou formou nebo elektronicky), tak ústně. Zákon o obcích nestanovil žádný konkrétní postup, jakým musíte toto své právo uplatnit. Zároveň ovšem stejný zákon ani neupravuje povinnost osloveného orgánu obce návrh skutečně projednat. V praxi se tak může stát, že ačkoliv podáte návrh k  jednomu ze zmíněných orgánů obce, ten se může rozhodnout ho vůbec neprojednat. Zákon nijak nebrání tomu, že se orgán podaným návrhem nebude věcně zabývat. Na druhou stranu je zcela nepřípustné, aby oslovený orgán předložený návrh bez dalšího tzv. ignoroval. Oslovený orgán obce musí vždy minimálně rozhodnout o tom, že se předloženým návrhem zastupitele nebude zabývat. Pro návrhy předložené zastupitelem není stanovena žádná lhůta k rozhodnutí, jak s  nimi bude naloženo (na rozdíl od jiných zákonných práv zastupitele). Užitečná praxe velí, že by takový návrh měl být vyřízen v co nejkratší době, tedy nejlépe na nejbližším jednání (zasedání) orgánu obce, jemuž byl předložen.