Napsali jsme článek do listopadové Hlásky. O tom, jak funguje IT komise a co chystá. Ale budete ho tam hledat marně. Paní redaktorka nám totiž sdělila, že do Hlásky může článek napsat pouze předseda komise. Řadový člen tak prý může učinit pouze v případě, že je text bez výhrad odsouhlasen všemi členy komise. Pravidla, která nejsou nikde zapsána, ale jejichž plnění je vynucováno. Dle vyjádření předsedy IT komise Michala Turka náš článek obsahoval nepravdivé a zavádějící informace a z toho důvodu dle jeho názoru nemůže být otištěn. Podobnou odpověď jsme dostali od tajemníka Ing. Brylla, který otištění článku bez souhlasu ostatních členů komise také odmítá.
Uvědomujeme si, že ne vždy se lidé shodnou ve svých postojích. Proto ostatně v politice máme koalice a i opozice. Všichni by ale měli podle našeho názoru dostat prostor k vyjádření. V tom rozhodně nehodláme bránit těm, kdo s námi nesouhlasí. Každý člen komise, který se s názory Miloše Bučinského (a taktéž Jana Černého, který se na psaní článku podílel) neztotožňuje, má mít právo na svůj názor a možnost ho vyjádřit. Z důvodu údajné vyváženosti a objektivity tak pirátský komentář nenajdete v listopadové, ale nejspíše až v prosincové Hlásce. Budiž. Tiskový zákon hovoří o objektivitě a vyváženosti jasně, ale zdá se, že redakce Hlásky uplatňuje na každý text jiná pravidla. Například článek Ohlédnutí za zářijovým zasedáním zastupitelstva města je pouze jednostranným pohledem, který si navíc hraje na zpravodajství. Z hlediska základní novinářské etiky jde o hrubý prohřešek, autorka totiž zcela “opomněla” ve svém textu informovat o tom, že diskuse na zasedání zastupitelstva se nejaktivněji zúčastnili pirátští zastupitelé, natož aby zmínila jejich argumenty. Skutečný průběh zastupitelstva tak podala značně zkresleně, což je možné jednoduše ověřit z videozáznamu. Názory a zájmy té části soběslavských obyvatel, která zvolila pirátské zastupitele, tak byly zahozeny pod stůl a pečlivě utajeny.
Informovat občany je jistě chvályhodné, ale požadavek pravdivosti, vyváženosti a objektivity by měl rozhodně platit pro všechny stejně. Pokud by se město a Hláska řídila Manuálem pro dobré radniční periodikum od občanského sdružení Oživení, redakční rada by byla zřízena jako výbor zastupitelstva s účastí opozice. Také bychom se mohli setkat s názory zastupitelů častěji. Nejenom ve formě jejich názorů, ale i formou anketních otázek. Redakce by neměla poškozovat uveřejněné sdělení tím, že zveřejní nepřiměřené „nápravné” komentáře nebo zneužívá možnosti „posledního slova”. Další dobrou praxí je podíl občanů na rozhodování tím, že budou už v zárodku prezentovány budoucí akce města, ke kterým se mohou občané vyjádřit.
K tomu je ale v Soběslavi ještě dlouhá cesta.