Název: Soběslavské cyklostezky
Datum zpracování návrhu: 1. 3. 2016
Návrh usnesení
ZM ukládá RM připravit zadání nového cyklogenerelu města Soběslav a jeho okolí. Cílem cyklogenerelu je připravit návrhy nových cyklostezek na území města a jeho okolí:
- Městské páteřní cyklostezky, které usnadní občanům města bezpečný a rychlý pohyb po městě. Středobodem cyklostezek by mělo být náměstí, z kterého by vedly cyklostezky například k sportovnímu areálu, koupališti, nádraží či do sídlišť na západní části města. Současná rekonstrukce náměstí nepočítá s vybudováním cyklostezek, je tedy nutné vypracovat zcela nový architektonický návrh dalších etap rekonstrukce náměstí. Cyklostezka by mohla být na náměstí přivedena například přes Havlíčkovo nábřeží a z náměstí by mohla pokračovat ulicí Protifašistických bojovníků (např. formou pruhu pro cyklisty) ke koupališti, novému rybníku, či k budoucí cyklostezce, která je plánována po trase současné železnice mezi Soběslaví a Roudnou.
- Příměstské cyklostezky, které usnadní přístup obyvatelům sousedních obcí do našeho města. Z okolních obcí Klenovice, Zvěrotice či Chlebov dojíždí do našeho města auty stovky lidí. Ty pak zbytečně zabírají parkovací místa v centru města. Část obyvatel těchto vesnic dojíždí do Soběslavi na kole. Ti však musí riskovat cestu po frekventovaných ulicích Wilsonova (Klenovice), Petra Bezruče (Chlebov) či Tyršova (Zvěrotice). Tyršova ulice a cesta mezi Soběslaví a Zvěroticemi od roku 2013 slouží jako dálniční přivaděč a provoz proto není vhodný pro cyklisty. K inspiraci mohou posloužit například České Budějovice, Třeboň či Vodňany.
- Cyklostezka Lužnice, která se stane jedním z pilířů turistických cílů města. V současné době, ač je značena po celé trase, z Veselí nad Lužnicí pokračuje komplikovanou trasou, která cykloturisty příliš neláká. Skutečná cyklostezka pak pokračuje až od Plané nad Lužnicí, kde byla v minulých letech ukázkově prodloužena cyklostezka vedoucí kolem Lužnice až do Tábora (s odbočkou na Oustrašice). Mezi Veselím nad Lužnicí a Planou nad Lužnicí by měla být vypracována nová asfaltová cyklostezka, která povede jednoduchým terénem podél řeky Lužnice. K vybudování cyklostezky by bylo vhodné podat žádost o dotaci z evropských fondů. Při plánování a následné realizaci je nutné spolupracovat s ostatními obcemi na trase (Veselí nad Lužnicí, Dráchov, Roudná, Planá nad Lužnicí). Dobře promyšlený projekt a následný marketing by dokázal zvýšit turistický ruch, z čehož by profitovali již stávající turistické cíle, restaurace či obchodníci. Příkladem může být například spojení Hluboké nad Vltavou s vesničkou Purkarec.
Termín předložení zadání nového cykrogenerelu je do konce třetího čtvrtletí 2016.
Zpracovatel návrhu: Piráti pro Soběslav
Předkladatel návrhu: Ing. Martin Kákona
Důvodová zpráva
V současné době, kdy v každém větším i malém městě vznikají kilometry cyklostezek, které jsou často dotovány z evropských fondů, v Soběslavi zatím není vybudován ani metr cyklostezky (a v brzké době se s vybudováním nových cyklostezek či pruhů pro cyklisty ani nepočítá). Dotační programy přitom již za několik roků skončí. Centrum města je zahlceno desítkami aut přijíždějících z okrajových částí města či okolních obcí. Za této situace by bylo vhodné nabídnout obyvatelům alternativní možnost dopravy vybudováním bezpečných cyklostezek. Tím by se ulehčilo auty přecpanému náměstí (na kterém navíc je v budoucnu plánováno ještě méně parkovacích míst než dnes) a centru města. Doprava kolem je i možností dopravy z odstavných parkovišť mimo centrum města.
Město Soběslav leží na břehu řeky Lužnice, podél které vede stejnojmenná cyklotrasa. Kolem Soběslavi žádné cyklostezky nejsou a tak trasa vede komplikovaně a zdlouhavě. V roce 2015 byla trasa sice pozměněna, atraktivnosti ale nová trasa určitě nepřidá a více turistů než předchozí trasa do města jen těžko dovede.
Cílem nového cyklogenerelu by mělo být vypracování návrhu cyklostezek po městě a jeho okolí ku prospěchu občanů a ke zvýšení turistického ruchu v našem městě.
Připomínky pana Ing. Jindřicha Bláhy:
Město má zpracován cyklogenerel prostřednictvím Svazku obcí Soběslavsko. V letošním roce bude zpracován další stupeň projektové dokumentace, opět prostřednictvím DSO Soběslavsko, podpořený z grantového programu Jihočeského kraje. Majetkoprávní vypořádání některých důležitých pozemků pro cyklostezky bude předloženo na příštím jednání ZM.
Většina komunikací uvedených v návrhu, tzn. Wilsonova, Petra Bezruče, Tyršova, jsou ve vlastnictví Jihočeského kraje. Na vylepšení trasy cyklostezky Lužnice mezi Soběslaví a Veselím nad Lužnicí spolupracujeme s městem Veselí nad Lužnicí. O dotace na vybudování cyklostezek se dá žádat až po vyřešení majetkoprávních vztahů a na základě dokumentace zpracované odbornou osobou s pravomocným povolením.
Reakce na připomínky Ing. Jindřicha Bláhy:
Dle pamětníků je řešení bezpečné cyklistické dopravy ve městě a okolí prioritou přinejmenším od roku 1994. A skutečnost? Probíhající rekonstrukce náměstí jednoznačně preferuje automobilovou dopravu před cyklisty i pěšími, omezuje šířku komunikací využitelnou pro jejich bezpečný pohyb, zatímco jiná města se snaží realizovat pruhy pro cyklisty v daleko stísněnějších prostorových podmínkách! Nečinnost města během projednávání stavby železničního koridoru zapříčinila znehodnocení propojení města a krajiny (trasa z Květnové ulice k rybníku Nadýmači a dále), které dosud nebylo dostatečně funkčně nahrazeno. Při změnách územního rozhodnutí další etapy rekonstrukce železničního koridoru si město zcela nesmyslně vymínilo nákladné odstranění stávajících náspů v nadále nevyužívaném úseku trati místo aby je využilo pro cyklostezku o minimálmích sklonech a s mimoúrovňovými kříženími silniční sítě a minimálními náklady.
To vše svědčí o absenci jasné koncepce a vize budoucího rozvoje! Mohlo by se zdát, že vedení města soustavně pracuje na eliminaci cyklistické dopravy místo na jejím rozvoji anebo na vytvoření stavu, kdy na její realizaci budou zapotřebí maximální investice. Dnes nemá město Soběslav po tolika letech připraveny žádné hotové ani dostatečně rozpracované projekty, aby mohlo efektivně využít dotační tituly ku prospěchu svých občanů.
Cyklogenerel zpracovaný Svazem obcí Soběslavsko je jen obecným dokumentem zabývajícím se touto problematikou v širším pohledu a neřeší dopodrobna problematiku na území samotného města. Cyklogenerel má být jakýmsi rozšířením územního plánu města zabývajícím se problematikou budoucího budování cyklotras či cyklostezek například při rekonstrukcích silnic či chodníků.
Je-li cyklogenerel zpracovaný Svazem obcí Soběslavsko, město Soběslav jej (údajně) nemůže ani zveřejnit na svých webových stránkách, protože není jeho zadavatelem. Cyklogenerel je důležitým prvkem budoucího rozvoje města. Bez dobře promyšlené a zadokumentované strategie není možné město dále efektivně rozvíjet. Právo vyjádřit se k plánovaným cyklotrasám mají v první řadě občané, a proto má být dokument takového významu zveřejněn na stránkách města.
Vzorem mohou být města v okolí, která jsou v budování cyklotras již roky velmi aktivní a mají zpracovaný vlastní podrobný cyklogenerel, obvykle zveřejněný na internetu. Například Tábor, Sezimovo Ústí a Planá nad Lužnicí mají společný cyklogenerel, který je veřejně dostupný na internetu (http://www.taborcz.eu/generel-cyklisticke-dopravy/d-3542/p1=3502). Kvalitně vytvořený vlastní cyklogenerel má také Veselí nad Lužnicí. Tento dokument obsahuje například mapu priorit výstavby, přičemž v první řadě jsou naplánovány páteřní cyklostezky napříč městem. Ty jsou naplánovány i po třídě ČS armády či Budějovické, tedy hlavních ulicích města, které nejsou v majetku města, ale patří Jihočeskému kraji. Podrobnější popis pruhu pro cyklisty je součástí dalších dokumentů cyklogenerelu. Ten je opět veřejně dostupný na internetu (http://www.veseli.cz/cyklogenerel-mesta/ds-9787).