Po tréningu u Novasu se rozezněl zvuk motorových pil i ve městě. Cestou ke hřbitovu padlo pár bříz a na promenádě minimálně deset velkých stromů. Na náměstí se také pracovalo, byly pokáceny další menší i větší stromy. A možná po městě najdete i další pařezy. V úterý brzo ráno se pily zakously i do lip před kostelem, ač Piráti pro Soběslav udělali pro jejich záchranu maximum.
Doufejme, že brzo skončí období vegetačního klidu a příští rok nebude kácení tak razantní, jinak nám tu v Soběslavi moc velkých stromů nezbyde.
Archiv štítku: stromy
U Nového rybníka se pracuje
Pokud jste poslední dobou nebyli u Nového rybníku, přípravné práce na odvoz bahna (bagrování) probíhají opravdu velkým tempem. Co ještě před 14 dny bylo krátkým molem, je nyní oblouk až na pravý břeh rybníku. Vznikla jakási hráz, která má na délku možná 200 metrů a je minimálně přes 5 metrů vysoká po celé délce. Vybudováním hráze vznikl uvnitř Novasu asi 100×100 metrů velký rybník.
Podle vyjetých kolejí to vypadá, že technika nejezdí jen po zbudované štěrkové cestě, ale i středem parku. Za posledních 14 dní zřejmě nebyl poražen žádný strom. Velký posun ale nastal v zabezpečení lokality, kdy výstražná páska byla nahrazena plotem a přibylo několik nových výstražných a zákazových značek.
Kde ty lípy jsou…
…si možná budete říkat, až půjdete přes náměstí kolem kostela. V loňském roce si na podnět místního katolického faráře Jana Hambergera nechalo město vypracovat posudek, který lípy před kostelem označil jako nebezpečné a požadoval jejich pokácení. To vyvolalo protesty mezi občany a byl vypracován posudek další, doporučující lípy řádně ošetřit. Loni se ještě Rada města nechala přesvědčit, lípy byly v zimě prořezány a vypadalo to, že tu s námi ještě pár let zůstanou. Přes léto stromy vypadaly vitálně, ani podzimní vichřice na nich nezanechala žádné škody.
Stromy a město 2.část
(pokračování minulého příspěvku)
A tak tedy lidé hledejte ve svém okolí, kde by mohly stromy růst. Místa, kam se budete na jaře rádi chodit dívat na zelené koruny rozkvetlých stromů, kam půjdete zchladit horké hlavy za letního žáru. Místa, kde barevné listí zahraje ve větru na struny podzimu a kde zimní čas vám dá možnost vzít spadlé větve stromů k všestranné potřebě.
Karel Čapek uzavírá stejnojmenný fejeton těmito slovy: „A kdybychom s tím opravdu začali, mohli bychom to udělat ještě nějak jinak. Protože stromy rostou pomalu, měli bychom je spojit s něčím, co samo roste a co se dočká zelených hájů budoucnosti; měli bychom je spojit s dětmi. Každý hájek i každá alej by měly být založeny a zasazeny dětmi, aby příští mužové a ženy měli nějaký osobní a skoro vlastnický vztah k stromům, jež pomáhali zasadit. Hleďte, snad je to trochu indiánská fantasie; ale každá škola by mohla mít svůj druh stromu, který by sázela a pěstila. Mohla by být škola akátová a škola javorová; z jedné školy by vycházeli uctívači břízek a z druhé uctívači smrků; vypadá to drobet pohansky, ale jaksi by se tím prohloubil intimní poměr k přírodě. Nebo ještě jinak: řekněme, že by obřad sázení konaly děti desetileté; i sázely by se jednoho roku jen břízky; příštího roku by nastoupil ročník jedlový a za rok ročník lipový nebo akátový. Ale ať byste to vymysleli jakkoliv, mohli byste jednou ranou provést několik drobných věcí: posvětit život dětí světskou slavností, živě vyjádřit jejich solidaritu s přírodou i městem a přitom skutečně dostat do země každého roku pár set nebo pár tisíc pěkných živých stromků. A nestálo by to ani tak mnoho peněz; spíš by tu šlo o dobrou vůli než o peníze. Hledá se dobrá vůle.“
Stromy a město 1.část
My lidé jsme tvorové společenští. Žijeme ve společném prostoru, na planetě Zemi, v srdci Evropy, v rodném kraji, v obci. Spolu s námi tady žijí stromy. Byly tady dávno předtím, než kmeny předků přišly k břehům Lužnice založit první sídla. Tehdy hluboké hvozdy ukrývaly ve stínu stromů prameny studánek, tak osvěžujících v parném letním dni. V chladné letní noci stromy ohřívali okolí a v zimě ho chránili před krutými mrazy. Jarní povětří bylo plné voňavých květů a bzučících včel, které byly zárukou hojnosti plodů na podzim.