Krásné město není jen nová dlažba na náměstí nebo opravené chodníky. I zeleň má ve městě své nezastupitelné místo. Jen si zaslouží odbornou péči. Nejsme vedle, víme jak změnit město.
Archiv štítku: Lužnice
Budoucí podoba Soběslavi podle architektonické soutěže
Jako naše město chápu celou aglomeraci Nedvědice-Soběslav-Klenovice-Chlebov. Toto uskupení obcí má obrovskou výhodu, že se nachází na soutoku Černovického potoka a řeky Lužnice. K oběma tokům se ale chováme, jako kdyby do města ani nepatřily a jednotlivé obce nejsou vzájemně propojeny jinak než silnicí. Řeku a potok jsme zavřeli za hráze a nemáme ani metr cyklostezky. Napravit to by mohla pomoci architektonická soutěž. Odborníci by měli navrhnout, jak město zatraktivnit tak, abychom byli pyšní, když městem a jeho okolím provedeme návštěvu.
Zastupitel by ale především měl zastupovat názory občanů, jeho vlastní názor by neměl být nejdůležitější. Proto konkrétní seznam návrhů na zlepšení města naleznete ve sdíleném dokumentu na internetu na adrese novasobeslav.jdem.cz. Jsou zde návrhy jako cyklostezky, kolostavy, vysokorychlostní internet, protizáplavová opatření, funkční centrum města s funkční dopravou a parkováním… Do tohoto sdíleného dokumentu můžete psát své návrhy i vy.
Názor zastupitele Ing. Martina Kákony pro měsíčník Hláska. Zastupitelům byla položena otázka:
Co v našem městě hodnotíte pozitivně a co by se dle Vašeho názoru mělo ještě zlepšit? Dokážete navrhnout konkrétní řešení, která by k lepšímu stavu přispěla?
Klapka
Konečně se začaly práce na instalaci klapky na hlavní odlehčovací výpusti kanalizace u Hvížďalky. Tato klapka by měla zabránit opakování situace z roku 2013, kdy po přívalovém dešti voda z kanalizace zaplavila část ulic U Jatek a Bechyňská a hrozilo zpětné vzdutí, které by mohlo ohrozit i další části města.
Připomeňme si, co se tehdy stalo a co následovalo.
Kdo to byl?
Bydlím v místě ohroženém povodní z Černovického potoka a byl bych tedy rád, kdyby protipovodňová opatření ve městě byla funkční a nebyla politickým tématem. Případné nedostatky by měly být analyzovány, měla by být o nich vedena věcná a veřejná diskuse a nakonec by měly být odstraněny. Článek v minulé Hlásce, ve kterém se popisují události kolem otevřeného stavidla, je však spíše politickým bojem než cestou k řešení. Pan Kákona je za otevření stavidla obviňován a zesměšňován, místo aby došlo k objektivnímu rozboru činu, který zachraňoval majetek.
Povodňová matematika
Předpokládejme následující situaci. Hladina řeky je na 3. SPA a zároveň silně prší. V takovém případě jsou zavřeny zpětné klapky na kanalizaci, dešťová voda nemůže vytékat do řeky a musí být odčerpána.
Tak konečně víme, kdo to byl, kdo nás tehdy zaplavil?
Jak si naši čtenáři jistě všimli, v měsíčníku Hláska 11/2014 vyšel článek pana Ing. Bohumíra Ctibora “Tak konečně víme, kdo to byl!”, kde jsem nazýván “hrdinou”, který sestoupil shůry a zvednul stavidlo. No ano, byl jsem to já, ale za hrdinu se tedy rozhodně nepovažuji. I další údaje a obvinění z tohoto článku je na místě opravit. Zásadně především odmítám tvrzení, že se po zvednutí onoho stavidla začala zaplavovat kanalizace. Jak by také mohla, když voda z ní naopak vytekla do řeky, jejíž hladina byla níže? Voda přeci odjakživa teče z kopce a ne naopak! Udělal jsem v podstatě to samé, co dělali na povel hasiči o kus výše, pouze rychleji, efektivněji a nespotřeboval jsem na to ani litr nafty. Tedy i ekologičtěji, pokud se o ekologii dá vůbec hovořit, když pouštíte splaškovou vodu přímo do řeky.
Pokračování textu Tak konečně víme, kdo to byl, kdo nás tehdy zaplavil?
Lužnice
Proud pospíchá a všechno kolem hořce voní trávou z blat. Tento kraj je narozený ve znamení Vodnáře a kmotrem mu byl živel Voda. Potoky, řeky, blata, rybníky. Voda, voda, voda.
Proud pospíchá a po cestě vytváří slepá ramena, jako by si chtěl na chvíli odpočinout a užít si, než bude muset dál, do vnitrozemí. Proud zná dobře pocit vodáka, který lituje všech nezachycených pohledů na rub břehů. Ale údělem proudu i člověka je pohyb. Jako tok se nikdy nevrací proti proudnici, tak ani člověk nemůže zpět, proti proudu času.
Přece nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.
Zdroj: Jan Ságl, Jihočeská krajina
Protipovodňová opatření
Protipovodňová opatření jsou jednou z největších stavebních prací na území města za poslední dobu. V tomto článku se zamyslíme nad tím, jaké jsou reálné možnosti současného protipovodňového systému.
Proč bychom se netopili
Povím vám jeden příběh ze života. K jeho sepsání mne donutil jistý leták, na kterém je napsáno: „realizovali jsme důležitá protipovodňová opatření“.
Jednou takhle dopoledne se dívám na satelitní snímky atmosféry nad Evropou (já to občas dělám, protože mě zajímá, jaké bude počasí v noci) a říkám si, to nevypadá dobře. Kouknu tedy na web ČHMÚ a taky že jo, varování před přívalovými dešti. Tak vezmu krumpáč a lopatu a jdu kopat strouhu napříč příjezdovou lesní cestou ke hvězdárně. Bylo hrozné vedro, štípali komáři a sousedi, chataři, co po obědě přijížděli na chaty, si jistě říkali, co to tam ten magor v tom vedru zase dělá? Nu co, strouhu jsem vykopal v nelidských podmínkách sám, protože se ke mne nikdo nepřidal.
Copak to budují u mlýnu Valcha?
Mnozí jste už postřehli, že u soběslavského mlýna Valcha vyrostl obří jeřáb a pod jeřábem je čilý stavební ruch. A hádejte copak se v této povodňové lokalitě na pozemku v katastru momentálně označeném jako „zemědělský půdní fond“ chystá? Malá vodní elektrárna.