Archiv autora: Jan Černý

Měsíc poté

Od posledních voleb uplynul měsíc a je možná na čase shrnout, co takové volby obnáší. V každém případě jsem poznal spoustu zajímavých lidí, s různými názory. Už vím, že dohodnout jednoduchou věc může být složité a můj názor nemusí být vždy ten nejlepší. Letošní volby byly jiné nejen pro mě, protože jsem kandidoval za Piráty, ale i pro celou Soběslav.

Pokračování textu Měsíc poté

Lužnice

Proud pospíchá a všechno kolem hořce voní trávou z blat. Tento kraj je narozený ve znamení Vodnáře a kmotrem mu byl živel Voda. Potoky, řeky, blata, rybníky. Voda, voda, voda.

Proud pospíchá a po cestě vytváří slepá ramena, jako by si chtěl na chvíli odpočinout a užít si, než bude muset dál, do vnitrozemí. Proud zná dobře pocit vodáka, který lituje všech nezachycených pohledů na rub břehů. Ale údělem proudu i člověka je pohyb. Jako tok se nikdy nevrací proti proudnici, tak ani člověk nemůže zpět, proti proudu času.

Přece nevstoupíš dvakrát do stejné řeky.

Zdroj: Jan Ságl, Jihočeská krajina

Krytý bazén


V Soběslavi máme pěkné letní koupaliště, ale víte, že kdysi mohl být v Soběslavi i krytý bazén? Původně měla k tomuto účelu sloužit dnešní tenisová hala, jenže město nesehnalo dost prostředků na dostavbu. Bazén byl zasypán a využit na tenis. Kdo ví, jak by to dnes v hale vypadalo, kdyby si město vzalo úvěr a stavbu dokončilo? Jen tenis by se musel hrát venku…

Pokračování textu Krytý bazén

Hazard je droga

Závislost na hazardní hře patří ke stejně závažným závislostem, jako je závislost na drogách nebo alkoholu. Zprvu to začíná nenápadně, zájem o sázky, půjčování peněz a postupně hra narušuje každodenní život. Během pár hodin je gambler schopen prohrát celou výplatu, ztratí zájem o rodinu a zaměstnání. Myslí jen na hru. Postupně má gambler tendenci obviňovat z odpovědnosti za své neštěstí druhé. Lituje se, propadá depresi a beznaději. Statistiky uvádějí, že jeden gambler negativně ovlivní životy dvanácti dalších lidí.

Pokračování textu Hazard je droga

Vyřešíme parkování!

Problém, který řeší denně mnoho obyvatel Soběslavi je parkování. Kdyby ho bylo snadné vyřešit, předvolební letáky, které dostáváte v dnešních dnech do schránek by byly plné hesel „Vyřešíme parkování!“. V Hlásce byste se také dočetli, jak nám někdo v této problematice pomohl. Ale situace je jiná.

Pokračování textu Vyřešíme parkování!

Velké nesnáze v malém městě-kontejnery


Určitě to znáte. Tašky s recyklovaným odpadem jsou plné a nastává ta velká událost, jít odpad zrecyklovat. Pyšně, že se chováte odpovědně, si vykračujete o několik bloků dál ke kontejnerům. Jenže ouha, kontejner je plný! No, nevadí, kousek si popojdeme. Sice nálada už trochu klesla, ale nový kontejner na obzoru. Plnou tašku se snažíte nacpat do malého otvoru, což samozřejmě nejde. A tak po kouskách postupně plníte kontejner. „Větší otvory by byly lepší“, říkáte si.
A co z toho vyplývá? Občas je dobré se před nákupem nějaké věci, zde konkrétně kontejneru, podívat do okolních měst nebo dokonce použít internet, jestli se nenajde řešení, které bude vyhovovat nejen městu, ale hlavně lidem, kteří tu žijí.

Cyklonádraží

Bylo nebylo, bylo jedno město a u něj nádraží. K němu jezdili lidé na kolech a kola před cestou do práce či školy zamykali do krásného kolostavu. Jak šel čas, kolostav chátral a postupně ho odvál čas někam do dalekých moří. Lidé marně hledali kolostav a museli kola zamykat ke všemu, co se v okolí našlo. A na to se smutně dívala z výšky městská kamera.

Pokračování textu Cyklonádraží

Chytré město

Chytrá města se na první pohled od těch „hloupých“ nijak zvlášť neliší. Na druhý pohled v nich však nejsou zácpy a lidé jsou v nich spokojenější, protože vědí, co se kolem nich děje a bude dít, protože dýchají čerstvější vzduch a také proto, že ušetří za život ve městě. K takovému stavu však vede poměrně dlouhá cesta, která je dlážděná velkými investicemi a hlavně generační změnou v myšlení komunálních politiků i občanů samotných.

Pokračování textu Chytré město

Recykluji, recykluješ, recyklujeme

Lidé se rozdělují do třech skupin. První jsou optimisté, co recyklují, i když kontejnery jsou daleko a hledají i poslední skulinku, kam nacpou svůj roztříděný odpad (do té skupiny patřím asi i já).

Druhá skupina jsou lenoši, Ti mají před vchodem žluté, zelené a další krabice, ale co, jednodušší je ty PETky hodit rovnou do koše, v horším případě do příkopu u cesty. Tahle skupina svůj postoj asi nezmění.

Pokračování textu Recykluji, recykluješ, recyklujeme