Červeně – vypořádání od ing. Rybáře

1. Přiznám se, že po jeho prostudování mě zaujalo, že se jedná o plán pouze na následující čtyři roky, u něčeho co se jmenuje „Program rozvoje města“ bych očekávala delší časový horizont – např. 10 let.

Období platnosti Programu rozvoje města bylo určeno vedením města. Pokud po čtyřech letech bude zkonstatováno, že Program rozvoje je stále validní, lze jeho platnost prodloužit, případně ho pouze aktualizovat.

2. Myšlenka výstavby bytového domu v Mrázkově ulici se mi s ohledem na velký zájem o městské byty celkem líbí, nicméně velký zájem je i o stavební pozemky pro rodinné domy, jak bylo ostatně vidět při posledním prodeji pozemků za sídlištěm Svákov. Bylo by tedy vhodné v tomto pokračovat a vytvořit podmínky pro prodej stavebních pozemků pro rodinné domy, což momentálně dokument přímo neobsahuje. Možnost stavby vlastního domu by jistě podpořila stěhování lidí do Soběslavi, což je v zájmu města. Pokud město vhodné pozemky nevlastní, mělo by usilovat o jejich získání a následné zasíťování.

Předkládaný dokument konstatuje nedostatečnou nabídku bydlení jak v bytových domech tak formou rodinných domů. Konkrétním projektem akčního plánu může být příprava pozemků pro následnou bytovou výstavbu.

Pokračování textu Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Iveta Matějů →

Červeně – vypořádání od ing. Rybáře

1. Konkrétně prvních 65 stránek obsahuje analýzu současného stavu. Je asi správné, že tuto oblast zpracovával externista. Jinak je tomu u ostatních částí. Ty by měly být zpracovány městem po široké diskuzi s občany a odborníky. Část nazvaná “Strategické vize” uvádí nekonkrétně formulované teze” typu “ Trvale zlepšovat stav základní infrastrukturní vybavenosti města ”. Tyto teze jsou údajně rozpracovány v následující části nazvané “Akční plán”. Ten je však tvořen pouze 5 stránkami tabulek jednotlivých “prioritních os” s uvedením výdajů za celé období. Časový harmonogram je jen naznačen. Heslovitě jsou sice vyjmenovány názvy některých akcí, ale rozsah této části v porovnání s mnohostránkovou předchozí částí je značně nekonkrétní a nejednoznačný a tedy nedostatečný. Budí to dojem, že základní vizí je utrácet veřejné peníze.

Nástrojem realizace programu rozvoje města je akční plán, který tvoří konkrétní akce rozvoje města. Navržená struktura akčního plánu umožňuje rozvoj města ve všech oblastech. Je na vedení města, které akce a v jakém finančním rozsahu do Akčního plánu schválí a následně bude realizovat. Rozsah navržených konkrétních akcí a jejich podrobnost uvedená v Akčním plánu není v kompetenci zpracovatele dokumentu.

Strategická vize nemůže být konkrétní jako například Akční plán. Ten je teprve zhmotněním konkrétních kroků k naplňování Programu rozvoje. Je na vedení města, které projekty podpoří a do akčního plánu zařadí.

Pokračování textu Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Petr Král →

Červeně – vypořádání od ing. Rybáře

1. Program rozvoje” bych si představoval dlouhodobější program a to minimálně s přesahem do dalšího volebního období či ještě lépe třeba na 10 let dopředu.

Období platnosti Programu rozvoje města bylo určeno vedením města. Pokud po čtyřech letech bude zkonstatováno, že Program rozvoje je stále validní, lze jeho platnost prodloužit, případně ho pouze aktualizovat.

2. Jako zastupitele mne mrzí, že dokument byl vypracován nejen bez názorů zastupitelů (mohla nám být například rozeslána anketa), ale i bez zapojení odborníků v komisích. Zapojena mohla být i veřejnost a to jak dotazníky tak například formou diskuze.

Jako zpracovatel jsem nijak nevstupoval do procesu projednávání jednotlivých výstupů a celého dokumentu. Způsob přípravy dokumentu byl stanoven vedením města. V rámci zpracování dokumentu jsem se sešel s řadou členů vedení města a pracovníků městského úřadu, se kterými jsem konzultoval jednotlivé pasáže připravovaného programu rozvoje.

Pokračování textu Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Miloš Bučinský →

Modře  – připomínka ing. Kákony

Červeně – vypořádání od ing. Rybáře

S ohledem na to, že byl zpochybněn vlastní metodický přístup k tvorbě SWOT analýzy, dovolím si úvodem blíže definovat samotnou metodu SWOT:

V rámci analýzy SWOT u každé teze subjektivně tj. z pohledu zkoumaného celku posuzujeme, do které kategorie SWOT analýzy tedy slabých a silných stránek, příležitostí a ohrožení patří. Wikipedie definuje jednotlivé kategorie matice SWOT analýzy následovně:

• Ve vnitřním prostředí jsou identifikovány silné a slabé stránky, které jsou vymezeny vnitřními faktory efektivnosti organizace ve všech významných oblastech.
• Vnější prostředí jsou oblasti, které organizace sama nemůže ovlivnit – existují nezávisle na organizaci a jejím působení a působí tedy z prostředí mimo organizaci.

SWOT analýza zpracovaná pro město nikoli korporátní organizaci, pro kterou byla metoda původně určena, nemá zdaleka tak jednoznačně určenou hranici co je vnější a co je vnitřní. Ve hře jsou kromě procesních, organizačních a ekonomických vazeb i vazby prostorové – územní. Ve hře jsou zájmy širší zájmů organizace. Jde o zájem občanů a posláním je zajištění kvalitního života. Níže vysvětluji zařazení tezí v daných kategoriích, případně svůj návrh koriguji.

Pokračování textu Program rozvoje města Soběslav – vypořádání připomínek Martin Kákona →