To, že bude červnové zastupitelstvo jiné než obvykle, mi bylo jasné už od doby, kdy mi v ruce přistála pozvánka spolu s programem. Pouhé čtyři listy formátu A4 obsahující pouhé dva body k projednání. Změnu rozpočtu č. 2 a bod “Různé”.
Ve změně rozpočtu předseda finančního výboru Jiří Klíma upozornil, že je třeba opatrnosti a sledovat aktuální situace v dnešní nejisté době. Martina Kákonu zaujala dotace 700 tisíc Kč na pokrytí ztrát Spartaku Soběslav z důvodu COVID-19. Ten podle Michala Pánka má ztrátu ještě o 200 tisíc vyšší. Důvodem je výrazný pokles příjmů v prvním pololetí. Další pokles pak TJ Spartak očekává i ve druhé polovině roku, kdy dojde ke zrušení některých z plánovaných soustředění.
Bod různé začal nejdiskutovanějším soběslavským tématem posledních týdnů. Průmyslovou zónou, respektive předloženým záměrem JHC938. Nejprve předstoupil zástupce petičního výboru Pavel Plát. Pokusil se vysvětlit proč Soběslavští se záměrem nesouhlasí a starostovi předal petiční archy s 1800 podpisy. Jako první se k diskuzi přihlásil zastupitel Petr Král, který upozornil na to, že záměr nebyl veřejnosti odprezentován a městu i občanům chybí jakékoliv záruky. Vrátil se také do roku 2017 kdy město prodalo pozemky. Své vystoupení zakončil dotazem, jaké jsou možnosti města ovlivnit výstavbu něčeho, co nechce. Starosta argumentoval, že zárukou je to, že město bude součástí všech dalších kroků posuzování projektu. Kdo však četl závěr zjišťovacího řízení EIA Krajského úřadu, tomu došlo, že to není pravda. Pro ty kdo ho nečetli, je nutné konstatovat, že náš odbor výstavby a regionálního rozvoje poslal své připomínky téměř týden po ukončení připomínkového řízení, a tak na ně nemůže být brán ohled. Je tedy jasné, za koho městský úřad kope.
Pokračování textu Zóna, zóna a zase zóna – zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského
