Archiv autora: Miloš Bučinský

Záměr dálniční odpočívky je předimenzovaný a s řadou chyb

Ředitelství silnic a dálnic oznámilo záměr vybudovat dálniční odpočívku nedaleko rybníka Nadýmač. Takto velký záměr v našem okolí jsme nemohli nechat bez povšimnutí, vždyť se jedná o zábor půdy o rozloze více než 143 000 m2 (cca 20 fotbalových hřišť). Na obou odpočívkách mají vzniknout čerpací stanice, objekty s restaurací a parkovací plochy celkem pro 183 kamionů a 129 osobních aut. Představený záměr vidíme jako předimenzovaný a s řadou chyb. Proto jsme podali na Krajský úřad Jihočeského kraje připomínky:

  1. Její velikost je naddimenzovaná, vzhledem k tomu, že v okolí se staví odpočívka Chotýčany a plánovaná je odpočívka Strkov.
  2. Projekt by měl řešit lepší rozmístění zeleně na plochách pro parkování
  3. Protihlukové stěny  by měly být nahrazeny zemními valy, aby byla odpočívka lépe oddělena od okolí.
  4. Záměr neřeší dopravu při výstavbě. V záměru jsou odhadnuty zemní práce na cca 140 000 m3, což znamená tisíce průjezdů naložených nákladních automobilů při navážce materiálu.
  5. Záměr předpokládá zábor více než 10 ha zemědělské půdy v ochraně zemědělského půdního fondu.
  6. Vzhledem k značně vzrůstající ceně plynu kvůli problémům při dodávkách by bylo vhodnější použít na vytápění tepelná čerpadla, případně je zkombinovat s fotovoltaickými panely a akumulací energie.
  7. Při nakládání s odpadními vodami je nutné vybudovat čističku odpadních vod pro obě strany odpočívky.
  8. Záměr nezmiňuje vybudování parkovacích míst s nabíjecími stanicemi pro elektrické automobily. Podíl elektrických automobilů bude v budoucnu růst a je nutné připravit přívod el. energie na zvýšený odběr nabíjecích stanic.
  9. Pravidlem je používat pouze svítidla, která minimalizují světelný smog.

Připomínky můžete podat i Vy. Na našich webových stránkách jsme připravili formulář, který si můžete přizpůsobit a podepsaný odeslat NEJPOZDĚJI DO 6. května 2022 na adresu uvedenou níže nebo do datové schránky Krajského úřadu Jihočeského kraje.

Adresa pro odeslání připomínek: Krajský úřad Jihočeského kraje, odbor životního prostředí, zemědělství a lesnictví, U Zimního stadionu 1952/2, 370 76 České Budějovice

Odkaz na formulář s připomínkami

Hláska aneb jak zakrýt realitu barvičkami

Soběslavská Hláska prošla za posledních deset let velkými změnami. Ty největší začaly asi v červenci 2016, kdy šéfredaktorské otěže převzala Michaela Nováková. Hláska se od té doby změnila. V něčem pozitivně, v něčem negativně. Vyvrcholením současné éry Hlásky mělo být nedávné březnové vítězství v soutěži o Nejlepší radniční periodikum v okrese Tábor. Pro běžného čtenáře jistě zpráva potvrzující vysokou kvalitu. Ti, kteří se o vítězství začnou zajímat podrobněji, zjistí, že ne všechno je tak barevné, jak to vypadá. 

Nejlepší radniční periodikum v okrese

Co je to vlastně za soutěž Radniční listy roku 2021 spolku Kvalikom? Spolek založil tiskový mluvčí Kanceláře prezidenta republiky Vít Novák (shoda příjmení s paní šéfredaktorkou je čistě náhodná) a spolek začal být aktivní v roce 2019, kdy uspořádal první ročník soutěže Radniční listy. Později spolek založil i soutěže zaměřující se na kvalitu sociálních sítí (Zlatý Lajk) a webových stránek obcí ( Radniční web).

Hláska se zúčastnila druhého ročníku Radničních listů, tedy ocenění za rok 2021. Pokud předpokládáte, že spolek hodnotí všechna radniční periodika po celé republice, mýlíte se. Jedná se o zpoplatněnou analýzu pro média, která se do soutěže přihlásí. Kvalikom pak ohodnotí 3 vybraná čísla v celkem deseti kategoriích (grafické zpracování, texty, obálka, kvalita fotografií, kreativita/originalita, nestrannost, praktičnost, edukativní obsah, zábavní obsah a rozsah). Za jednotlivé kategorie je různý počet bodů. Například za nestrannost se dají udělit maximálně tři body z padesáti. Naopak grafické zpracování se hodnotí až deseti body.

Vy, kdo sledujete naši činnost, si jistě vzpomenete na rok 2019, kdy jsme si nechali vypracovat nezávislý audit od společnosti Oživení, z.s. (hlasnatrouba.cz). Obě hodnocení jsou si v lecčems podobné. Audit od Kvalikomu je primárně zaměřen na informativní obsah a vizuální vzhled. Audit od Oživení hodnotí minimálně 5 čísel (oproti 3 číslům u Kvalikomu) a jejich analýza je zaměřena především na cenzuru, nestrannost a přinášení objektivních a názorově vyvážených informací. A v těchto kategoriích Hláska zrovna neobstála. Tedy až do doby, než přišel se svými výsledky Kvalikom, který Hlásce v kategorii Nestrannost přidělil rovnou maximální počet bodů.

Pokračování textu Hláska aneb jak zakrýt realitu barvičkami

Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice

Jednou z investičních akcí města do příštích let bude rekonstrukce Mrázkovy ulice i jejího okolí navazující na sídliště Svákov. Aktuální studie rekonstrukce Mrázkovy ulice byla zveřejněná koncem října 2021 na webových stránkách města a v měsíčníku Hláska

Březová alej zůstane zachována

Nejkontroverznější informací zveřejněné studie bylo chystané vykácení celé březové aleje mezi “křížkem” u mateřské školy Duha a městským hřbitovem z důvodu nebezpečí pádu větví. To vyústilo v časté připomínky veřejnosti k této studii a zanedlouho město zveřejnilo informaci, že březová alej zůstane v co největším rozsahu zachována. 

Podle našich informací dojde ke kácení pouze v “nezbytně nutném rozsahu”. Dojde tedy k odstranění bříz, které budou překážet stavbě (především před panelákem na sídlišti Svákov), případně jejichž zdravotní stav bude špatný. Kácení proběhne pravděpodobně v průběhu příští zimy a počítá se i s prořezovou údržbou zbylých bříz v aleji. Doplněny budou stromy na místech, kde došlo ke kácení v minulých letech, tedy například kolem garáží u řadovek.

Pokračování textu Co víme o rekonstrukci Mrázkovy ulice

Hláska – (ne)závislé radniční noviny

​Na stáncích si můžete koupit červencovou Soběslavskou Hlásku. Jak je již v Soběslavi zvykem i tentokrát bez názoru opozičních zastupitelů. Před měsícem mi bylo šéfredaktorkou odmítnuto otisknutí článku, který informoval o zahájení sběru podpisů pro referendum o průmyslové zóně. To nakonec ani nevadilo, protože nejlepší reklamu referendu udělal pan starosta sám svým článkem přímo na titulní stránce Hlásky. Svůj článek jsem po měsíci stáhl, protože jeho otištění by ve chvíli kdy už jsou podpisy dávno posbírané, nemá smysl.

Do aktuálního vydání Hlásky jsem poslal jiný text, svůj názor na současnou situaci. V něm jsem upozornil na neochotu vedení města nejen přijmout názory opozice i veřejnosti, ale i se s těmi kdo nesouhlasí o takto zásadních tématech bavit. Tento článek jste si již ve stejné podobě mohli přečíst na našem webu.

A jak to dopadlo s jeho otištěním v Hlásce? Ten, kdo se vsadil, že článek nebyl otištěn, vyhrál. A důvod? Článek byl na základě rozhodnutí vydavatele zamítnut, protože “obsahuje zavádějící údaje”. Říkáte si, že je to vrchol? Dle mého názoru zdaleka ne. V e-mailové odpovědi jsem byl paní šéfredaktorkou poučen, jakým způsobem mají mé texty  v budoucnu vypadat. 

Pokračování textu Hláska – (ne)závislé radniční noviny

Společně proti průmyslové zóně?

Průmyslová zóna v lokalitě Na pískách patří již 13 měsíců k  nejdiskutovanějším tématům v našem městě. Situaci sleduji nejen z pohledu člena petičního výboru proti záměru výstavby průmyslové zóny, ale také jako zastupitel a jako občan, kterému není budoucnost města lhostejná. Za tu dobu jsem mluvil s desítkami z vás a obdržel nemálo reakcí s podporou. I proto jsem se společně s ostatními členy spolku Naše Soběslav zapojil do sbírání podpisů potřebných k vyhlášení referenda, aby o budoucnosti průmyslové zóny mohli rozhodnout všichni obyvatelé Soběslavi.

Připravili jsme dvě otázky. První o zmenšení zastavěné plochy jednotlivých hal, druhou o zákazu výstavby logistického centra. Důležité je, abychom neomezili rozvoj současných soběslavských firem. K tomu můžete pomoci i vy tím, že podpoříte svým podpisem vyhlášení referenda.

Pokračování textu Společně proti průmyslové zóně?

Developer se záměr průmyslové zóny zmenšit nechystá – Zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského

V době, kdy píšu tento článek, je to už skoro 30 měsíců od doby, kdy jsem byl zvolen soběslavským zastupitelem. Jednání zastupitelstva za tu dobu doznala velkých změn. Zpočátku jednání probíhala zhruba hodinu, v květnu 2020 jsme stihli vše vyřídit dokonce za necelou půlhodinu. Poslední rok trvají pravidelně něco ke čtyřem hodinám. Co se ale změnilo ještě více, je zájem veřejnosti. Předtím na nezáživná jednání zavítalo jen pár pravidelných návštěvníků, dnes často nestačí ani všechny připravené židle ve velkém sále Kulturního domu. A tak tomu bylo i tentokrát. Důvodem vysokého zájmu návštěvnosti o komunální politiku je projekt logistického centra v průmyslové zóně. A právě ten měl být prezentován veřejnosti na únorovém zastupitelstvu.

V samém úvodu se zastupitelé rozhodli nabídnout k prodeji dva malé byty na sídlišti Na Ohradě. Ty se nachází ve stejném domě, jako byt prodávaný před dvěma roky. Ten tehdy získala dcera pana tajemníka po té, co všechny vyšší nabídky odstoupily. Překvapením bylo, že všechny vyšší nabídky patřili jejím blízkým osobám, a tak se z prodeje stala fraška. Ta se již snad opakovat nebude. Účastníci výběrového řízení musí tentokrát složit zálohu a manželé nemohou podávat více samostatných nabídek. Sám jsem se hlasování zdržel, protože nesouhlasím s postupným odprodejem městských bytů v době, kdy je nedostatek městských bytů a už desetiletí neprobíhá stavba žádných nových bytových domů.

Následoval bod zřízení výboru pro rozvoj průmyslové zóny. Do něj jednotlivé strany navrhly své zástupce: Mgr. Alenu Krejčovou (navržena ODS), Jaroslava Himpana (ANO), Ing. Petra Hejného (ODS), Ing. Jana Podlahu (Nejsme Stranou), Tomáše Šenu (KDU-ČSL, Nejsme Stranou a ČSSD), Ing. Lukáše Slabého (Piráti) a Ing. Pavla Pláta (Piráti, KSČM a TOP09). Některá jména byla pro zastupitele neznámá, a tak paní Zbytovská požádala o představení kandidátů. Pan starosta vzal hbitě situaci do svých rukou. Například jsme se od něj dozvěděli, že je paní Krejčová ředitelkou mateřské školy, pan Plát pracuje v bance a pan Hejný bydlí v Chlebově. Zda to bylo opravdu to, co chtěla paní Zbytovská slyšet si však nejsem úplně jistý. Celé představení bylo spíše neúctou k ní.

Pokračování textu Developer se záměr průmyslové zóny zmenšit nechystá – Zastupitelstvo pohledem Miloše Bučinského

Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace? 

Právo na informace nám každému z nás zajišťuje Listina základních práv a svobod. Máme ale k dění kolem nás dostatek informací? Vědět, co se v Soběslavi děje, bylo pro mne jedním z důvodů, proč jsem se v minulých komunálních volbách ucházel o post zastupitele. O připravovaných projektech se mnohdy dozvídáme až v konečné fázi, kdy už nejde nic změnit. A podobně tomu je i u průmyslové zóny v Soběslavi. První zmínku o ní se dočteme v zápise z jednání zastupitelstva z dubna 2017, kdy město prodalo za tři miliony pár “bezvýznamných” pozemků na polích u Chlebova táborské firmě, která zde zvažovala výstavbu logistického centra. Příliš zájmu ale tento prodej nepřinesl a brzy se na vše zapomnělo. Čas uplynul jako voda a minulý rok v květnu nám jako blesk z čistého nebe přistál připravovaný záměr průmyslové zóny. Od té doby se na nás valí nepřeberné množství informací. Především od petičního výboru, jehož jsem členem.

Jednání nebo schůzka?

Od města se toho příliš nedozvídáme, a to i přesto, že v září minulého roku zastupitelstvo pověřilo radu města, aby zajistila zápisy ze všech jednání týkajících se průmyslové zóny a předávala je zastupitelům. To si například pan místostarosta Pavel Lintner vynaložil po svém, když začal tvrdit, že jednání z 21. října nebylo jednáním, ale schůzkou a proto nebylo třeba z něj udělat zápis ani o průběhu jednání informovat zastupitele. Na zastupitelstvu tímto skvělým lingvistickým výkladem šokoval nejen některé zastupitele, ale i přítomné v publiku. 

Od developera nemáme žádné informace

Od začátku vzniku petičního výboru jsme s Martinem Kákonou, druhým členem výboru za Piráty pro Soběslav, důsledně tlačili na to, abychom věděli, co se kolem průmyslové zóny chystá, a měli o dění dostatek informací. Vedení města se zjevně od samého začátku snaží o pravý opak. A developer? Jeho zástupce Milan Hulínský byl přítomen na dvou jednáních zastupitelstva. Seděl tiše v koutě a o jeho přítomnosti většina lidí ani neměla tušení. V září pak na své pozici skončil a jediné, co po něm zbylo, byl jednostranně, ale profesionálně napsaný článek v červencové Hlásce a web, na kterém se toho za uplynulý půlrok nic nezměnilo.

Pokračování textu Máme v souvislosti s průmyslovou zónou právo na informace? 

Reakce na zrušení odbojných komisí

Mnozí jistě víte, že se rada města rozhodla zrušit dvě komise, konkrétně pro IT a komisi životního prostředí a odpadového hospodářství (ŽP). Oficiální důvody zrušení se zajisté dozvíte jinde. Nemohl být ale důvodem odmítavý postoj k záměru výstavby průmyslové zóny? Je jen náhoda, že mezi odvolanými členy komisí jsou hned tři členové petičního výboru proti průmyslové zóně či dva zastupitelé za opoziční Piráty pro Soběslav? 

Sám jsem byl členem IT komise. Začátek byl plný nadějí, komisi poprvé svolal její předseda a novopečený místostarosta Pavel Lintner. Představil nám své plány, ale u nich bohužel zůstalo. Na svolávání komise neměl čas, a tak po necelém roce raději rezignoval. Novým předsedou se stal radní Michal Turek, personální změny v komisi však pokračovaly a došlo k přeobsazení dalších dvou členů. 

IT komise se za dva roky sešla pětkrát. Nejpodstatnější výsledky průkomise jsou realizace veřejné Wi-Fi na náměstí či revidovaný obsah webových stránek města. Momentem, který vystihuje zoufalost fungování městského IT, bylo únorové jednání. Začalo výpadkem internetu na úřadě kvůli větrnému počasí. Aby se komise vůbec mohla uskutečnit, musel jsem poskytnout internetové připojení svého telefonu. 

Pokračování textu Reakce na zrušení odbojných komisí

Odveta Soběslavské rady města členům petičního výboru

Stanovisko Pirátů pro Soběslav k zrušení komisí

Rada města Soběslavi na svém listopadovém jednání rozhodla o zrušení komise pro informační technologie a komise pro životní prostředí a odpadové hospodářství, jejíž pravomoc byla nově svěřena komisi stavební. Odvolanými členy komisí jsou především zástupci opozice a mimo jiné i členové petičního výboru – Miloš Bučinský (zastupitel za Piráty pro Soběslav, člen petičního výboru), Jan Černý (zastupitel za Piráty pro Soběslav), Zdeněk Kozlíček (člen petičního výboru) a Zdeněk Vedral (člen petičního výboru).

Důvodem zrušení komisí je údajně nedostatečná činnost obou komisí. Komise pro IT se sešla 5x a prošla třemi personálními změnami včetně pozice předsedy. Za tu dobu stihla navrhnout veřejnou Wi-Fi na náměstí či zrevidovat obsah městských webových stránek. Komise životního prostředí a odpadového hospodářství se sešla 9x a její zásluhou je například větší počet stanovišť na tříděný odpad či lepší péče o městskou zeleň.

Piráti pro Soběslav nesouhlasí s tvrzením, že by činnost komisí byla nedostatečná. Neustálé personální změny v IT komisi, neochota rady města akceptovat komise jako svůj poradní orgán a reagovat na jejich výstupy jsou těmi zásadními problémy. Za zrušením obou komisí nevidíme snahu rady města zlepšit fungování města, ale snahu eliminovat odpůrce nekontrolovatelné výstavby v průmyslové zóně. 

Piráti pro Soběslav

Proč jsme hlasovali proti nástavbě senior domu?

Zastupitelé za Piráty pro Soběslav byli osloveni měsíčníkem Hláska o své vyjádření, proč nepodpořili přístavbu senior domu. Ta i díky našim hlasům neprošla. Níže najdete jejich argumenty.

Petr Král – Rozhodovat zodpovědně

Souhlasit s realizací přestavby stávajícího Senior-domu za plného provozu v době eskalující a naprosto nepředvídatelné epidemiologické i ekonomické situace by bylo nezodpovědné. Nerozhodujeme o stavbě na zelené louce bez vlivu na stávající provoz Senior-domu. Probíhající stavební práce by představovaly zbytečné další ohrožení klientů i personálu v beztak ohrožené věkové skupině. Ekonomika státu a tím i města zažije značný pokles a ani extrémní schodek státního rozpočtu vše nevyřeší. Že je dnes přislíbena nějaká dotace, není zcela rozhodující, protože již zítra to nemusí být pravda.

Projekt zvyšování počtu klientů v jednom objektu je z epidemiologického hlediska špatný sám o sobě. Velmi podstatné je rovněž to, že navrhovaná přestavba řeší pouze malou část potřebné kapacity bez možnosti dalšího rozšiřování. Správná cesta je jedině v posilování terénních a ambulantních sociálních služeb tak, aby  budoucí klienti mohli co nejdéle zůstat v domácím ošetřování, a ve výstavbě několika menších ubytovacích objektů pro omezený počet klientů (doporučuje se 6 – 12). Ani ekonomické parametry navržené přestavby nejsou nijak výhodné. Projektované náklady při přepočtu na jedno přidané lůžko jsou skoro 2 miliony Kč plus vícenáklady, které jsou v Soběslavi spíše pravidlem než výjimkou. 

Pokud nejsou předloženy žádné alternativní návrhy, jak za stávající extrémní situace sociální péči v Soběslavi zajišťovat, tak nezbývá než špatný záměr alespoň odložit. Situaci mělo vedení města řešit mnohem dříve. 

Pokračování textu Proč jsme hlasovali proti nástavbě senior domu?